Rozhodnete-li se nechat si vymalovat byt, samozřejmě je pro vás důležité, aby stěny byly dokonale hladké. Jak docílit toho, aby výsledek byl kvalitní a odpovídal těm nejvyšším nárokům? Všechno začíná už perfektní přípravou stěn, bez ní k dobrému výsledku nedospějete.
Staré nátěry je třeba oškrábat
V případě, že se ve starém nátěru nacházejí praskliny, místy se loupe, na zdi je už mnoho starých vrstev barvy, je nutné stěny před malováním důkladně oškrábat. Provádí se to špachtlí nebo speciální škrabkou, a to opravdu důkladně. Pomůže stěny předtím navlhčit, aby se snáze škrábaly a do ovzduší se neuvolňoval prach. Jestliže se předchozí vrstvy barev odstraňují velmi špatně, protože pronikly do zdi, je možné využít také chemické přípravky určené k odstraňování barev.
Hladké stěny
Jak na skvrny od mastnoty
Nejsou-li stěny v tak špatném stavu, nemusí být škrábání nutností. I tak se ale nedá přeskočit další základní krok k dosažení hladkého povrchu, a to čištění stěn. Jeho zanedbání se vymstí. Používá se smeták a lux pro odstranění veškerého prachu a špíny a odhalení případných dosud skrytých prasklin a děr. Musí se odstranit i skvrny od mastnoty, protože by v budoucnu způsobovaly špatnou přilnavost barvy. Jak na mastnotu? Pomůže voda smíchaná s malířským mýdlem, případně speciální prostředek na čištění stěn. K odstranění skvrn, zejména těch mastných nebo od cigaretového dýmu v místnostech, kde se kouří, je účinným domácím prostředkem také roztok vody s octem.
Na nerovnosti se používá tmel
Vlhkost nebo dokonce plíseň je nutné odstranit fungicidem, který dezinfikuje. Plísně se nebudou šířit dál, ale stěna musí před započetím další práce dokonale vyschnout. Teprve u dokonale čistých stěn je možné přistoupit k odstranění povrchových nerovností a děr. Ty menší se vyplňují sádrou nebo akrylovým tmelem v kartuši. Sádra ale mnohdy rychle tvrdne a také může praskat, proto se tmel ukazuje jako lepší volba. Na větší díry se namíchá více tmelu v kbelíku. Tmel se nanáší špachtlí a vyhlazuje. U hlubších prasklin se musí nanést více vrstev. V prostorách u rámů oken je dobré použít pružný tmel.
Kdy přistoupit k broušení
Jakmile aplikovaná tmelová hmota zaschne, přichází na řadu její dokonalé vybroušení dohladka. Na nejhrubší práci se úspěšně používají brusné mřížky určené na sádrokartony, poté různé brusné papíry, nejprve hrubší, poté jemnozrnné, aby se docílilo dostatečně hladkého efektu. Broušení slouží nejenom pro vyhlazení, ale zároveň zvyšuje přilnavost budoucího malířského nátěru na stěny. Odbrousit větší nerovnosti sice trvá déle, ale vyplatí se nic neodbýt a věnovat jim pozornost.
Penetrace zvýší přilnavost
Následuje penetrace zdi. Při ní se savý povrch stěny napustí, aby poté barva lépe přilnuta a dobře se ukotvila v povrchu. Nejvhodnější pro penetraci jsou staré omítky zbavené veškerých starých nátěrů, tedy důkladně oškrábané. U nich totiž může dojít k tomu, že všechna místa nebudou barvu sát stejným způsobem nebo je jejich povrch už velmi tvrdý. V obou případech by se to na výsledku malování projevilo negativně. Ovšem penetrují se i nové omítky. Penetrační nátěr se aplikuje válečkem či štětkou. Důležité je rovnoměrné nanesení. Natírat se může více vrstev, ale ta předchozí nesmí před aplikací další úplně zaschnout. Množství nátěru není dobré přehánět, stěna by ztratila savost. Penetrační nátěr také musí být v okamžiku aplikace finálních nátěrů, které se většinou aplikují dva, úplně suchý.
Pečlivost se vyplatí
Nerovnosti na nově vymalované zdi se nejlépe ukážou při bočním osvětlení, to je nekompromisně odhalí. Základem toho, aby po malování vznikl dojem z krásně hladkých zdí je nepodcenit žádný krok z popsané přípravy. Provést ho s nejvyšší pečlivostí. Finální nátěry jsou už vlastně třešničkou na dortu.